Archiv rubriky: Poznámky

Není zač

„ “   “ ”   ‚ ‘   ‘ ’
‒ — …   ¿ ¡
× ÷ ± − ⋅ ≤ ≥ ≠ ≅ ∼ ≈ ≐ ≙
∞ ⁰ ¹ ² ³ ⁴ ⁵ ⁶ ⁷ ⁸ ⁹ ⁱ ⁿ ⌈ ⌉ ⌊ ⌋ ⟨ ⟩
ℕ ℤ ℝ ℚ ℂ 𝔻 𝒟 ℍ ℋ
∧ ∨ ‖ ⇒ ⇔ ⊕ ⊻ ¬ ∀ ∃ ⊢ ⊨ ⊧
ƒ ℱ ∫ ∑ ∏ √ ∛ ∘ ∎
∅ ∈ ∉ ∩ ∪ ⊂ ⊆ ⊃ ⊇
µ δ Δ λ α β γ
© ™ ® • ← ↑ → ↓ ↔ ✓

 

„ “ “ ” ‚ ‘ ‘ ’
– — …   ¿ ¡
× ÷ ± − ⋅ ≤ ≥ ≠ ≅ ∼ ≈ ≐ ≙
∞ ⁰ ¹ ² ³ ⁴ ⁵ ⁶ ⁷ ⁸ ⁹ ⁱ ⁿ ⌈ ⌉ ⌊ ⌋ ⟨ ⟩
ℕ ℤ ℝ ℚ ℂ 𝔻 𝒟 ℍ ℋ
∧ ∨ ‖ ⇒ ⇔ ⊕ ⊻ ¬ ∀ ∃ ⊢ ⊨ ⊧
ƒ ℱ ∫ ∑ ∏ √ ∛ ∘ ∎
∅ ∈ ∉ ∩ ∪ ⊂ ⊆ ⊃ ⊇
µ δ Δ λ α β &gama;
© ™ ® • ← ↑ → ↓ ↔ ✓

 

Něco postrádáte ⇒ komentujete.
Kratší odkaz misto.kralikarna.xyz/copy.

Rubriky: Poznámky  |  15. 6. 2018 | Napsat komentář

Má tak úzký hrudní koš. Úzký a vyhublý, naprosto odlišný. Hrkotavý stroj, který se rozechvívá s každým vydechnutím. Ještě stále udržovaný v chodu, stravující vlastní energii. Vymezený železnou klecí. Přes tenkou kůži se prsty dotýkám mechanismu jeho bytosti. Tepe v něm rychle. Držím ho mezi koleny.
Svírám jeho existenci a snažím se ji pohladit.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky:  |  27. 12. 2017 | Napsat komentář

Okno prodlužovalo a rozšiřovalo pokoj do proluky, která ještě bděla ve zjasněném večerním klidu. Věci při pohledu zezadu místnosti jaksi zploštěly a ukazovaly se jen ve svých obrysech coby stíny na osvětlených plochách. Tím jediným, co zůstalo plastické, byly dvě bílé králičí uši.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky:  |  15. 5. 2017 | Napsat komentář

Kondenzované mléko slazené solené

Některé věci jsou v rozporu s tím, jak to znám a umím. Na to, že je takové chci, na to, že chci, aby věci byly právě takové, přicházím postupně.

 

Narážím na skleněné stropy svých schopností zprostředkovávat vlastní myšlenky a úhly pohledů.

 

Uvědomuju si, jak vypadají situace a moje role v nich zvenku, ale ne vždy s tím dovedu pracovat.

 

Kolísám mezi rozsáhlou autocenzurou a bezmyšlenkovitou zbrklostí.

 

Mám asi docela ondatrovské problémy.

Rubriky: Poznámky  |  9. 8. 2016 | Napsat komentář

S člověky

Paní jedoucí do Olomouce, krajina, století a mesiášství studentů.
Dřevěný dům, prostonozí kefíreři a Dezen na pokoji. Mezičlověkový kontakt, takový lepší saláty. Tři krabice nedotčeného Dixitu. Probouzení zvuky hmatoprstokladné šoustatelnice.
Porod v břiše, na jehož konci není žádné dítě, frustrace a frustrace.
Sicilský lilek s ančovičkami, rajčaty a rozinkami, těstoviny s květákem a rozinkami (rozinky s rozinkami).
Konceptuální sety hanubi. Nelingvistická hra s nepralinkou na konci, volná koupelna a devítiapůlhodinový spánek.
Samohlásný program a vším protkávané zanášky. Výlet. Promítací táborák u svíčky, nevypalované písně, kolemchodící saunisté.
Mojitový bulgur. Trička! Okružní jízda přes Prahu. Rukama na stejné vlně.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky: ,  |  5. 6. 2016 | Napsat komentář

Moje ZMP je trochu jako hledání min.

Rubriky: Poznámky  |  31. 1. 2016 | Napsat komentář

Kdybych měla lvici, pojmenovala bych ji Versa.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky: ,  |  1. 1. 2016 | 1 komentář

Zase

Tohle bylo divný.
Nevím, kdo jsem.
Mohu být spoustou věcí.
Mohu být kýmkoli?
Čím dál častěji mám pocit, že ano.

 

Jistě, některé věci nemůžu dělat. Nemůžu se moc vzdalovat od úrovně mých schopností, ani jedním směrem. Ale v její blízkosti…

 

Jako bych ve výsledku těkala. Něčím se stala a potom tím zase nebyla. Probouzela se ze sna do sna a neměla nic, k čemu bych se skutečně vrátila. Jako bych si pořád něco nemohla vybrat kvůli zahlcení mnoha možnostmi. Všechno dělala neúplně, jenom to letmo zkusila, naznačila směr, a pak odešla k něčemu jinému.

 

Jako bych neexistovala.

 

 

 

Potřebuju se.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky:  |  14. 4. 2015 | Napsat komentář

9. 2.

Něco se děje na naší nástěnce.

 

Cizí báseň. S podpisem a datem. Mluvila o domě, o tichu, o jednom místě s tenčí vrstvou prachu než v okolí. Povzdech letící po schodech, šachtou. Člověk tiše hovořil s domem. A za nástěnku se schovalo, co chtěl říct. Raději ne sám. Raději domu. Neurčitě přesně, neadresně tichu. Vzdálenými slovy blízkému světu, světu lapenému v domě. Doma?

 

Nástěnka je pro organizační účely. Pro oznámení. Pro formální slova. Byť i někteří chtějí zamykat celý den, protože přece není v jejich zájmu pouštět do sklepa pochybná individua. A další přejí pěkné svátky. Ale slyšíš, jak si kdo šeptá, že teď vídáme projevy exhibicionismu.

 

Někdo to přece ví. Zná kontext. A mlčí. Nebo vypráví; nateklo mu to jako povedeň do hlavy a nyní pozvolna a nekontrolovatelně vyplouvá na povrch. Nebo se vyhýbá mlčení i vyprávění. Něco cítí. Něco si o tom myslí. Nějak se ho to dotklo. Je dotčen. Nebo potěšen a tím rozesmutněn. Cítí chaos?

 

On nebo ona? Oni, ony? Dva, tři, jeden? Víc? Málo vím.
Proč? To hlavně. A potom jak, a dál podobně.

 

Dnes si počtu o divadelním představení a zapomnění, s výpustkou nad rámec. Podruhé co do počtu, na nástěnce.
Je to odpověď. Po všech stránkách dokonalá. Nebo jen další zpráva? Shoda okolností – po všech stránkách dokonalá? Zásah třetí, (ne)zainteresované osoby?

 

Poetičtí lidé v domě, kdo by tušil.

 

Nikdo neví. Někdo ano.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky:  |  9. 2. 2015 | 1 komentář

Má tak úzký hrudní koš. Úzký a dlouhý, naprosto odlišných proporcí. Pracující stroj, který se rozechvívá každým vydechnutím. Neustále udržovaný v chodu, roztápený vlastní energií. Zavřený do železné klece. Přes tenkou kůži se prsty dotýkám mechanismu jeho bytosti. Tepe v něm. Držím ho mezi koleny, dokud se mi nevysmekne, prahna po něčem.

Je tak živý. Když jej sevřu, svírám celou jeho existenci.

Rubriky: Poznámky  |  Štítky: ,  |  19. 1. 2015 | Napsat komentář